Polsko v ČR

„Naše opětovné setkání dokazuje, jak velký význam Polsko přikládá dobrým sousedským vztahům založeným na dialogu. I jednání o dolu Turów ukazují, že jako blízcí partneři a sousedé můžeme vést konstruktivní dialog i o obtížných otázkách našich bilaterálních vztahů.

V souvislosti nařízením Rady ministrů ze dne 22. června 2021, kterým se mění nařízení o stanovení určitých omezení, příkazů a zákazů v souvislosti s výskytem epidemie, vstoupila v platnost nová pravidla příjezdu cestujících z Velké Británie do Polska.

Velvyslanectví Polské republiky v Praze uspořádalo dne 23. června 2021 ve Valdštejnské zahradě Senátu ČR v Praze vernisáž výstavy „30 let Visegrádské spolupráce 1991 – 2021”, kterou v rámci polského předsednictví Visegrádské skupině zhotovilo Velvyslanectví Polské republiky v Bratislavě ve spolupráci s Mezinárodním visegrádským fondem.

V sobotu 19. června 2021 se v zahradách Velvyslanectví Polské republiky v Praze během slavnostního zakončení školního roku žáků Polské školy sv. Hedviky v Praze uskutečnila oslava 50. výročí založení školy.

Velvyslanectví Polské republiky v Praze (společně s velvyslanectvími Rakouska, Dánska, Lotyšska, Nizozemska, Německa, Slovenska, Slovinska a Velké Británie) bylo partnerem akce "Světová cyklojízda", která se konala 3. června tohoto roku u příležitosti Světového dne jízdního kola.

Ministr vnitra Rakouské republiky Karl Nehammer 4. května letošního roku oznámil během slavnostních akcí konaných v předvečer 76. výročí osvobození německého koncentračního tábora Mauthausen-Gusen, že rakouský stát odkoupil od dvou předchozích majitelů nemovitosti, na nichž se nachází pozůstatky bývalého konecntračního tábora Gusen.

Dne 3. května 2021 se na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze uskutečnila vernisáž výstavy pod širým nebem s názvem "Republika obou národů a historie první evropské ústavy".

Když dne 3. května 1791 Čtyřletý Sejm, nazývaný také Velký sejm, přijal Vládní zákon o Polsko-litevské unii, později známý jako Ústava z 3. května, stala se Polsko-litevská unie první v Evropě a druhou zemí na světě, která přijala ústavu. Na tehdejší dobu se jednalo o pokrokový a odvážný právní akt, který byl základním kamenem pro řadu reforem. Představovala rovněž završení staletých vazeb mezi Polskem a Litvou.