Polsko v ČR

Projev o budoucnosti Evropy

Polský premiér rozvedl otázku, zda evropské hodnoty obstojí tváří v tvář ruské invazi. Provedl posluchače dilematem, zda evropské země budou efektivně čelit nenasytné touze Ruska po nadvládě a přednesl myšlenky, co je třeba udělat pro obnovení bezpečnosti, stability a míru v Evropě. Hovořil o tom, co nás učí historie Evropy, o významu boje Ukrajiny proti Rusku, o tom, co znamenají evropské hodnoty a co je v současnosti ohrožuje, a konečně – jak může Evropa přijmout roli globálního lídra.

Polsko-německé vztahy

„Jsme sousedy již více než jedenáct století. Žili jsme, pracovali, dělali si starosti a řešili své problémy nejen vedle sebe, ale často společně. Dnes Poláci a Němci úzce ekonomicky spolupracují, což vytváří vzájemnou závislost“, řekl premiér Morawiecki. Podle jeho názoru jsou však polsko-německá historie a některé nevyřešené otázky stále překážkou našich vztahů: „Zatímco západní Německo se mohlo svobodně rozvíjet, Polsko v důsledku druhé světové války ztratilo 50 let své budoucnosti. (...)  Polsko nikdy nedostalo od Německa odškodnění za zločiny druhé světové války, za devastaci, ukradený majetek a poklady národní kultury.“

„Plné usmíření bude možné pouze tehdy, až dojde k odškodnění. Toto usmíření potřebujeme více než kdy jindy, protože výzvy, které před námi stojí, jsou závažné“, argumentoval polský předseda vlády.

Válka na Ukrajině

Podle polského premiéra je nyní největší výzvou bezpečnost. Invaze Ruska na Ukrajinu ohrožuje nejen samotnou Ukrajinu, ale i celou Evropu a evropské hodnoty, kterými jsou národní stát, svoboda a solidarita. Právě ve jménu těchto principů dnes bojují naši východní sousedé: „Boj Ukrajinců za právo na národní sebeurčení je dalším hrdinským projevem obrany národního státu a svobody.“ Boj Ukrajiny za tyto hodnoty proto určí budoucnost celého kontinentu. „Ukrajinci dnes bojují nejen za svou vlastní svobodu. Od 24. února 2022 denně bojují také za svobodu celé Evropy. Na tom, jak se tato válka vyvine, závisí i naše budoucnost. Porážka Ukrajiny by byla porážkou Západu“.

Ruský neoimperialismus ohrožuje hodnoty západní civilizace a bohatou rozmanitost našich národů. „Evropa je dnes svědkem zločinů páchaných ve jménu protinárodní ideologie. To je to, co motivuje Putina: touha odstranit všechny odlišnosti, zničit všechny národní identity a přetavit je ve velké ruské impérium,“ řekl Mateusz Morawiecki.

Evropské hodnoty

Premiér Morawiecki připomněl, že Evropa nesmí podlehnout krizi identity, nemůžeme se obrátit zády k hodnotám, které jsou základem evropské rodiny. Podle něj by „Evropa měla být katedrálou dobra a univerzitou pravdy.” Rozmanitost a jednota jsou rysy, které Evropu vždy posilovaly a určovaly její fenomén. „Měli bychom také chránit naše duchovní dědictví, které se skládá z desítek různých kulturních a jazykových tradic. Síla Evropy v průběhu staletí spočívala v její rozmanitosti. Sdílíme společné hodnoty, ale každý národ má svou vlastní identitu.“

Polský premiér uvedl, že „často slýchám, že EU potřebuje reformy, má-li se rozšířit. Převážně se jedná o maskovaný návrh federalizace, de facto o návrh centralizace. Heslo „federalizace“ je totiž shora vnucená koncentrace rozhodování. Podle autorů této centralizace zvané „federalizace“ je  třeba změnit rozhodovací proces tak, že se v řadě nových oblastí přejde od jednomyslnosti k hlasování kvalifikovanou většinou“.

Co je třeba udělat pro posílení pozice Evropy?

Premiér Morawiecki vyslovil názor, že „síla Evropy vychází především z jejího nejsilnějšího základu, kterým je silná střední třída“, a při tom „svět, v němž 1 % nejbohatších vlastní větší bohatství než zbývajících 99 %, je nehorázný. A to se dnes děje“. Připomněl, že daňové ráje by se daly nazvat daňovými pekly, protože okrádají střední třídu a státní rozpočty Německa, Francie, Španělska a Polska.

Polský premiér zdůraznil význam boje proti nerovnostem. Přesvědčení, že prosperitu a růst může sdílet nejen skupina bohatých, ale celá společnost, by bylo hnací silou vývoje v Evropě. „Toto přesvědčení se vytrácí a my musíme tento proces zvrátit," řekl a přitom varoval, že „snadno se můžeme propadnout, na což čekají silné kultury a tvrdé diktatury z jiných koutů světa.” Jeho přáním je, aby evropské země byly natolik vojensky silné, aby v případě napadení nepotřebovaly pomoc zvenčí, ale aby mohly poskytnout vojenskou podporu i ostatním. Zároveň připomněl, jak důležitá je energetická nezávislost a Evropa musí udržovat moudrou alianci.

Evropa jako globální lídr

Premiér Morawiecki je zastáncem silné a konkurenceschopné Evropy. Je přesvědčen, že „spolupráce kombinovaná s konkurencí je pro Evropu nejlepší cestou k úspěchu v globálním světě“ a k transatlantické spolupráci v NATO. „Je třeba ji posilovat a rozvíjet. Zároveň musíme budovat vlastní obranné schopnosti.“ Morawiecki se proto zasazuje o změny, které učiní EU soudržnější uvnitř a údernější navenek. Nastínil potřebu rovnováhy sil mezi všemi zeměmi EU a dokončení integrace se zeměmi Západního Balkánu, Ukrajinou a Moldavskem. Zdůraznil, že proevropství se projevuje v našem smýšlení o rozšiřování, nikoli v soustředění se na sebe a centralizaci EU.

Morawiecki během svého projevu vybídl k tomu, aby se pravomoci EU omezily na ty, které jsou skutečně výslovně uvedené ve smlouvách. Premiér také upozorňuje, že rozhodovací proces v rámci EU nelze přenášet na „bruselské centrály“ nebo „mocenské koalice“, a vyzývá k větší demokracii. „Přezkoumejme oblasti spadající pod pravomoc Bruselu a vedeni principem subsidiarity obnovme lepší rovnováhu. Snižme počet oblastí spadajících pod pravomoc EU. Unie pak bude i s 35 zeměmi snáze ovladatelná a demokratičtější.“

Podle polského premiéra není „konec dějin“. „Dějiny se zrychlují a přinášejí výzvy neomezených rozměrů.“ Jak během projevu zmínil, „Evropa ještě není ztracena, dokud ještě žijeme!“ a „pokud budeme tvrdě pracovat Evropa zvítězí!”

 

fot: KPRM