Polsko v ČR

Tato událost byla součástí letošních oslav 230. výročí přijetí Ústavy 3. května a navázala na probíhající Konferenci o budoucnosti Evropy (CoFEU). Hlavním cílem debaty bylo představit koncepci a axiologické základy Vládního aktu přijatého Sejmem Rzeczpospolité, jeho význam pro tehdejší evropské právní a politické myšlení a porovnat zkušenosti nabyté touto ústavou se současnými výzvami, kterým čelí Evropská unie.

Debaty se jako panelisté zúčastnili: profesor historie Robert I. Frost (University of Aberdeen, Skotsko); poslanec Evropského parlamentu Prof. Zdzislaw Krasnodębski; Rytis Martikonis, bývalý náměstek ministra zahraničních věcí Litvy, člen Konventu o budoucnosti Evropy (2002-2003) a doc. JUDr. Jana Reschová (Univerzita Karlova). Debatu moderoval Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty. Úvodní slovo k diskusi pronesl předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu PČR Pavel Fischer a vedoucí institucí, které debatu pořádají, včetně vedení Zastoupení Evropské komise v ČR.

Senátor Pavel Fischer poznamenal, že klíčovou výzvou pro EU je posílení odolnosti EU, která by měla být založena na demokratických hodnotách, právním státě a respektu k důstojnosti jednotlivce. Slovinská velvyslankyně Tanja Strnišová zdůraznila jednu z priorit slovinského předsednictví, a to budování odolnosti EU jako snahu o posílení reakce EU na politické, hospodářské a sociální krize, které by jednotlivé členské státy nebyly schopny zvládnout. Poznamenala, že hlavním úkolem EU je provádět účinné politiky v široké škále oblastí na základě účinných nástrojů, a vyjádřila naději v to, že debata o Ústavě 3. května by mohla inspirovat horizontální debatu o budoucnosti Evropy.

Litevský velvyslanec Laimonas Talat-Kelpša připomněl dědictví Ústavy 3. května, politickou a společenskou transformaci, kterou přinesla zemím regionu, včetně Běloruska a Ukrajiny, a uvedl, že by se na ni mělo vzpomínat jako na revoluci v kontextu hodnot a ocenil úspěchy vědy, demokracie a lidských práv. V této souvislosti poukázal na nedávný projev předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která uvedla, že Unie potřebuje hodnoty, aby měla šanci přežít. 

Chargé d'affaires a.i. Antoni Wręga zdůraznil, že diskuse o budoucnosti Evropy by měla být založena na pevných základech a tehdejší Polsko-litevská unie a zkušenosti s Ústavou 3. května mohou sloužit jako inspirativní příklad pro současníky. „Náš společný stát, jehož součástí byli i Bělorusové a Ukrajinci, se pokusil o modernizaci. Ústava 3. května byla způsobem, jak tohoto cíle dosáhnout, a pokusem o obranu proti agresivním sousedům. Přestože Polská republika byla nakonec vymazána z mapy, Ústava 3. května byla mnohá léta inspirací v našem boji proti despotismu a bezpráví.“